Jak to celé začalo
Jak to celé začalo i s prvními kontakty …..
Maily_Jo jo, pro dvorního konstruktéra Vláďu Menšíka –
tak už to chodí, ale první impuls přišel od přednosty z Č.Brodu, měl jsem jej tenkrát vyhnat (a žádné dresiny by dneska nebyly a byl by klidnej život důchodce), kterej přijel na výstavu téčkového kolejiště do knihovny v Lysé (15.leden 1987) s dětmi Vyslovil památnou větu -, že tam v Českém Brodě naproti nádraží v tehdy ještě stojícím starém objektu traťovky (asi původní výtopny?) jsou v harampádí nějaké ajznpon zbytky a velká kola asi dresin. Tak jsem tam ještě s archivářem Josefem Masojídkem z železničního archivu v úterý 20.1. zajeli a bordelem se probírali a výsledek byl žalostný, kola nepoužitelní díky letité korozi, dřevo zpuchřelé a odvezli jsme si pár malých zbytků (ty mám ještě schovaný) a v hospodě u nádraží se ohřáli a pak i pěkně pivem zmlsali (dost) a při tom vedli ajznpoňácké teorie co by kdyby … .. Josef pak v archivu našel výkres z „Organu für die Fortschritte des Eisenbahnwess in technischer Beziehung 1849“i odkaz na inspektorskou dresinu c.k.Severní státní dráhy v r.1851, no a pak už jsi to měl na stole s tichým souhlasem Tvého šéfa Josefa Bílka (má moji úctu) i Ty a další vývoj včetně nezapomenutelných kolegů z vývojové.dílny ÚVAR a ČSVTS i ředitele Ing. Jiřího Polívky, až k úterý 13.června 1989 už znáš.
Tak to jsem si zase zavzpomínal.
Václav
Ahoj. Tak tak to tedy bylo. Nevím, zda Bílek tomu fandil, nebo byl mému počínání nakloněn pouze z loality k nadřízenému Ing. Zahrádkovi z GŘ ŽPO. Ani si už nepamatuji, zda jsem byl vybrán pro práci na drezíně tebou nebo Bílkem. Škoda, že tak brzy umřel. Já jsem ho moc rád neměl, ale zpětně jsem si uvědomil, že mi nikdy neublížil a že mě pověřoval zajímavými úkoly. Např. radiostanice mě živily ještě roky na DZS a ještě i zde na GŔ. V komplexním hodnocení mě profesně chválil a politicky nepoškodil. Třeba napsal „Politické školení – nesplněno – stavba domu“. Nebo „Nedoporučuji školit na důstojníka ČSLA – politicky nevyspělý“ – myslím, že mě tím spíš pomohl než uškodil.
Dneska bych si s ním rád pokecal, jako dědek s dědkem. Pozdější zážitky s drezínou jsou také nezapomenutelné a taky neopakovatelné. Jízda na kavalkádě, jízda Heršpice – Brno dolní – výstaviště. Jízdy na výstavišti. Když se nás výpravčí v Heršpicích zeptal, zda to známe na Dolní, já přikývl, neboť jsem to šel pěšky, tak výpravčí povídá: „Tak pořád na bílou“. Nebo výlet s drezínou do Rakouska.Natáčení na Milovické trati a atd.
Zdraví Vladimír Menšík